Ve čtvrté próze vsadila Třeštíková na mezilidské vztahy a detektivní zápletku

10. 9. 2017

Osm

Vloni způsobila česká spisovatelka Radka Třeštíková na knižním trhu senzaci. Její Bábovky okupovaly přední příčky žebříčků nejprodávanějších knížek v knihkupectvích a její rodinné historky mě na Facebooku pronásledovaly víc než obvykle. Ale ani já jejímu „hypu“ neodolala, a tak jsem si minulý rok přečetla dvě knížky – zmiňované Bábovky a To prší moře. Obě jsem si náramně užila, a tak je jasné, že na její čtvrtou prózu jsem byla hodně naštěšená. Novinka Osm mě zaujala o to víc, když jsem se dozvěděla, že se Radka Třeštíková poprvé pustila do detektivní zápletky.

Mladá dívka Michaela je nalezena postřelená a v bezvědomí. Policie nemá žádnou kloudnou stopu a vysvětlení nedostane ani poté, co se Míša probudí. Osudný den si totiž vůbec nepamatuje. Dokonce si nepamatuje ani poslední rok svého života, který byl pro ni tak zásadní. A tak se ze samého konce příběhu vracíme na jeho úplný začátek. Když se začne napříč dějovými rovinami odhalovat minulost Míši i jejích blízkých, dostanete postupně obrázek posledního roku. Ten sice začal nevinně, ale přesto zamotal životy několika lidem, až nakonec skončil pokusem o vraždu.

Vtáhne, pohltí a vyplivne vás až na samém konci. Tohle Radka Třeštíková prostě umí, ať už má její příběh detektivní nádech nebo ne. Její knížky mají úžasnou vlastnost, že je jen těžko odložíte. A Osm je stejný případ, je to zatraceně chytlavé čtení. A i když není všechno dokonalé, má nejnovější román Třeštíkové všechno, co si od takové knížky můžete přát. Je čtivá, psaná s jemným ironickým humorem, něžnou nadsázkou, je zajímavě propletená a řeší i vážná témata jako rasismus nebo postavení žen v mužském světě. Zároveň mě baví ta její hra s jazykem, kdy na jedné straně citlivě popíše složitost mezilidských vztahů a na druhé se nebojí střelit sem tam nějakou sprosťárnu, když je na ni správná chvíle.

Ale… pokud bych měla srovnávat, Osm je pro mě nejslabší knížka Třeštíkové. Román To prší moře, který jsem četla jako první, nasadil hodně vysokou laťku, kterou ani bestsellerové Bábovky nepřekonaly. To prší moře byl jeden velký kolotoč emocí, knížka, která mě absolutně rozložila. Bábovky zase byla mimořádně čtivá záležitost, u které jsem obdivovala navzájem perfektně propletené povídky a zcela trefný popis mezilidských vztahů. Ale Osm pro mě ničím nevyniká. Má jen tu detektivní zápletku, která mi ve finále přišla stejně neuvěřitelná a přitažená za vlasy.

Jestli hledáte nějakou chytrou, ale zároveň nenáročnou knížku, Osm je značka ideál. Ale pokud byste měli sáhnout po něčem, co ve vás bude ještě nějakou dobu po dočtení rezonovat, sáhněte raději po To prší moře.

Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Martinus.cz.


Barbora VotavováBarbora Votavová
Jsem věrný fanoušek Nicka Hornbyho, blázen do příběhů Johna Greena a milovník Harryho Pottera. Nejraději čtu zachumlaná v obřím svetru a s horkým čajem poblíž.





  • Často čmuchám po knihkupectví, utrácím tam milióny a neustále trénuji kavárenské povalečství. Baví mě přiblblý britský humor, příběhy ze současnosti, světová klasika a knížky s paperbackovou vazbou.
  • bara.votavova@gmail.com

  • Instagram
    10 hours ago
    • 235
    • 2
    3 days ago
    • 321
    • 0
    4 days ago
    • 559
    • 4
    1 week ago
    • 399
    • 3
    1 week ago
    • 402
    • 4
    2 weeks ago
    • 260
    • 1